Rozvádím se

Pokud právě procházíte rozvodem, je dobré mít na paměti několik důležitých věcí.

Jak pomůžu dítěti projít rozvodem

Snažte se sdělovat informace v množném čísle (my jsme se rozhodli, my se domluvíme, my uděláme, my chceme, my Vás máme moc rádi).

Informujte děti včas! Nehrajte před nimi divadlo, že jste pořád spolu, když to není pravda. Může dojít k velkému narušení důvěry k Vám (a obecně k lidem). JE důležité, aby se informaci dozvěděli od Vás ne nechtěně od příbuzných nebo třeba sousedů.

Neříkejte dítěti konkrétní důvody, proč se rozvádíte - tedy, nesvalujte (byť třeba i oprávněnou) vinu na druhého.

  • NE („Rozvádíme se, protože máma už se mnou nechce být.“; „Rozvádíme se, protože mi táta lhal.“; „Rozvádíme se, protože si máma našla někoho jiného.“)
  • ANO („Rozvádíme se, protože se spolu často hádáme.“)

Informujte dítě (adekvátně věku) o krocích, které budou následovat.

Ujistěte dítě, že jej máte rádi a na vašem vztahu k němu se nic nemění.

Ujistěte dítě, že se bude moci nadále vídat s vámi oběma.

Vyzvěte jej, že se vás může kdykoliv na cokoliv zeptat a že se pokusíte mu vše zodpovědět, tak, aby nebyl zmatený či osamělý.

Když má dítě nějakou výhradu, nezačněte se automaticky obhajovat. Naopak zůstaňte zaměřeni na něj a na jeho potřeby v dané situaci.

Dítě má právo se zlobit, často se může jednat o maskovaný strach (např. z budoucnosti, ze ztráty vaší lásky apod.)

Nehádejte se před dítětem a nevyčítejte si před ním vzájemně žádná příkoří.

Nevytahujte minulost.

Neřešte vaše konflikty přes dítě a nezatahujte je do nich.

Nesnažte se pomstít partnerovi přes dítě (např. tím, že vás opustil a vy mu tím pádem co nejvíce zkomplikujete kontakt s dítětem, nebo naopak ho budete vyžadovat hlavně proto, abyste druhému ublížili.

Nečtěte mu sms druhého, neposílejte po něm druhému rodiči vzkazy, nekomentujte chování druhého. Netlačte dítě do koalice proti druhému rodiči! Snažte se vyhnout před děti kritice druhého rodiče.

Co dělat a čeho se vyvarovat

Nedávejte odpovědnost za rozhodnutí o péči dítěti - dítěti nenáleží převzít zodpovědnost za to, u kterého rodiče bude více (nenuťte jej rozhodnout, kterého rodiče má raději, mohli byste zapříčinit celoživotní pocity viny). Mělo by se jednat o společné rozhodnutí dospělých s přihlédnutím na potřeby a přání dítěte.

Počítejte s tím, že se u dětí můžou projevit stresové reakce (zhoršení prospěchu, regrese, výrazné výkyvy nálad, výčitky atd.).

Zkuste v životě dítěte zachovat co nejvíce stabilních prvků, pokud to jen trochu jde, neměňte mu život od A do Z.

Snažte se udržet děti pohromadě, mohou si vzájemně dodávat bezpečí v nové situaci.

Nebojte se poradit s odborníky, (dětskými psychology, manželskými a rodičovskými poradci apod.).

Informujte učitele dítěte, aby rozuměl chování dítěte a mohl si případně všimnout varovných signálů jeho zhoršujícího psychického stavu.

Buďte citliví k prožívání dítěte, může potřebovat vaši pomoc.

Jaká pomoc existuje a kde ji najít